Oznámení sboru

Bohoslužba v neděli 17. 12. od 10:00 Kazatel: Filip Němeček

Nové obrázky
Hledat

Adventní sborový dopis 2017

ADVENTNÍ DOPIS

CHOMUTOVSKÉHO EVANGELICKÉHO SBORU

„Stále vzdáváme díky Bohu za vás za všecky a ustavičně na vás pamatujeme ve svých modlitbách; před Bohem a Otcem naším si připomínáme vaši činnou víru, usilovnou lásku a vytrvalou naději v našeho Pána Ježíše Krista.“

(1Te 1, 3-4)

Stále vzdáváme díky Bohu za vás – kéž by tak dopisy začínaly častěji. Jedna ze členek našeho sboru nedávno vzpomínala, že se o Vánocích s rodinou sesedli a zpívali, ale nedávali si tehdy žádné dárky. Nicméně vzpomíná na tyto oslavy ráda jako na skutečně krásné. Dnes už většině z nás zní vyloženě nezvykle, nedávat si o Vánocích dárky. Především však jde o to, abychom přes jejich materii nepřestávali vidět jeden druhého. Protože v sobě navzájem dostáváme bezpochyby cennější a zajímavější skutečnost, než co lze koupit. Především za sebe navzájem můžeme děkovat.

Apoštol Pavel z této perspektivy vychází: Stále vzdáváme díky Bohu za vás za všecky a ustavičně na vás pamatujeme ve svých modlitbách“. Vzpomínám také na jinou sestru ležící v domově pro seniory, jež říkává, že se za náš sbor stále modlí. Teoreticky je možné, že tato sestra zůstává jednou z nejstabilnějších opor našeho sboru. Rád si ve vypjatých chvílích představuji, že i kdybychom se zrovna my ostatní modlit nestíhali, ona v tom setrvá neotřesitelně. S tím, že není třeba se strachovat; nejmocnějšího Přímluvce máme v Božím Duchu samotném. Nicméně řekl bych, že mu na zemi svými modlitbami uvolňujeme pole působnosti. Postupujeme mu další parcely svého světa k dispozici.

Přimlouváme se a také děkujeme. Apoštol Pavel měl to štěstí, že mohl napsat do Soluně se vší upřímností: „před Bohem a Otcem naším si připomínáme vaši činnou víru, usilovnou lásku a vytrvalou naději v našeho Pána Ježíše Krista.“ Soluňský sbor mu tehdy asi působil velkou radost. Pavel byl plný autentického nadšení. V jeho pozdějších dopisech jinam přibývá kritických napomenutí, postupem času se problémy množily. Nicméně vždycky bývá zač kritizovat; Ale neméně vždy bývá zač děkovat. Pro člověka je přímo sebezáchovné si perspektivu vděčnosti udržet. A nejen sebezáchovné, ale i léčivé, útěšné, rozvíjející a posouvající dál. Když člověk prochází rozkvetlou zahradou a všímá si pouze slimáků a krtin, nezaraduje se z květin, nesklidí plody a nenapadne jej zalévat. Soustředíme-li se především problémy ve vzájemných vztazích, vydáme o sobě v posledku křivá svědectví typu: „Na Boží zahradě jsme potkali jen samé škůdce.“ S postojem vděčnosti ovšem potvrzujeme existenci všeho dobrého, krásného či účelného, co mezi námi Bůh zpřítomňuje.

Co tedy považoval za nejdůležitější v křesťanském sboru apoštol Pavel? Činnou víru, usilovnou lásku, vytrvalou naději. V dnešní společnosti, zaměřené více na výkon a jeho vykazatelnost zní trochu nezvykle evidovat především čísi víru či naději. Neviditelné, nehmotné statky. Na první pohled by se vůbec nic nezměnilo, kdyby ze společnosti vymizely. Na první, krátkozraký pohled. Jestliže v zahradě přestanu věřit, že květina poroste, přestanu ji také zalévat, načež prokazatelně zvadne. Pokud ovšem i způli seschlou květinu zalévám s důvěrou dál, ukáží se snad nakonec překvapivé květy… Pavel děkuje za víru činnou; uvádějící do pohybu, vyvěrající ven. V tomto smyslu i my máme zač děkovat vždycky, když vnímáme, že víra v našem chomutovském sboru není jen formální, vyčpělá, konvenční. Vždycky, když „vidíme“ naopak víru, jež dominovým efektem rozpohybuje lidské životy znovu a znovu.

Připomínáme si též vaši usilovnou lásku. Podobně podivuhodně jako slovní spojení „víra činná“ zní i „láska usilovná“. Předpokládám, že evidentně ve sboru nazřeme jen vrcholek ledovce (respektive bylo by možná přiléhavější napsat vrcholek ohnivce) této lásky. Nejzajímavější slova a činy působí leckdy ve skrytu, tajemně, mimochodem či jinde, než by se dalo předpokládat. A samozřejmě mohou směřovat také mimo hranice sboru. Ale přesto jsou i ty běžné, viditelné projevy angažovanosti v církvi nezpochybnitelnou součástí naší usilovné lásky. Když se někteří z vás podílejí na organizaci sborového života, ať už jakkoliv. Když jste spolupořádali setkání u sebe doma či na zahradě, nebo jste naopak v modlitebně zalili květiny. Když se navzájem navštěvujete a telefonujete si. Když prokazujete otevřenost pro lidi odjinud, popřípadě je bez nátlaku do sboru pozvete. Když přispějete ke společné práci znalostmi, možnostmi, rozmanitými talenty (jako katechetickým, technickým, uměleckým, účetním sociálně pracovním atd.).

Připomínáme si vaši vytrvalou naději… K tomu nás Pavel též inspiruje případně. Připustím-li, že děkuji za Tvou naději, odehraje se mezi námi další osvobodivá proměna vnímání… Naděje – mocná vizionářka. Na zahradě si všimne dokonce i květin, které ještě ani nebyly zasazeny. Postupně dá povstat novým světům, kterým potichu uvolňuje prostor. Beznaděj by naopak zazdila i existující prostor předem. Naděje otevírá zvídavě oči do široka, toužící, plná očekávání. A když navíc zůstává vytrvalá, potom má sílu procházet třeba čtyřicet let pouští do zaslíbené země. Děkuji za Tvou naději může znamenat něco podobného jako: Děkuji, že jsi otevřel dveře. Děkuji, že jsi uvolnil další prostor, do něhož se další vesmír postupně vejde. Děkuji za Tvou vytrvalou naději pak: Děkuji, že zde zaléváš stou květinu, byť jich už slimáci sežrali devadesát devět. Děkuji, že jsi po sedmé otevřel dveře, jimiž už šestkrát zavítal zloděj…

Na závěr dopisu považuji ještě za důležité dodat: V uvedených příkladech sborové angažovanosti nehledejte prosím měřítka Vaší dostatečnosti či nedostatečnosti v rámci pospolitého života… Když někdo viditelně zalije květiny v modlitebně, lze na to poukázat jednoznačněji, než když ochraňuje křehký plamen svíčky o kousek dál v pekle. Obojí je ovšem velice zapotřebí. Každý osobně nacházíme svůj nezastupitelný smysl. U některých z nás působí někdy víra, láska a naděje na pohled spíše pasivně – trpně… Nicméně proměňují realitu, už když se projevují vytrvalým, a vlastně velmi aktivním vzdorem vůči skepsi, nenávisti a beznaději. Nenechat nad sebou zvítězit temnotu nemoci… Nepropadnout se do hlubokých depresí… Vzdorovat vleklému pokušení… Nezačít úplně nesnášet hůř snesitelné sousedy… Nepodlehnout zcela černobílému, zjednodušujícímu vidění komplikovaných problémů… Důstojně, bezúhonně přežít léta chudoby… Dát další šanci církvi, která v minulosti zklamala… Dát další šanci Bohu, kterého už dlouho nechápu a chtěl bych mu leccos vyčítat… Někdy i cesty na první pohled mizivější strategičtěji spojují celé rozdělené země. Například v podobě mostů přes propasti. A navíc i zdánlivě nicotná stezka, přece jen vedoucí napříč potemnělou džunglí, bývá nejednou dobrodružnější než dobře značená trasa; projdou jí pouze odvážní hrdinové. Není tedy v lidských možnostech vyhlašovat hitparádu víry, lásky a naděje. Všímáme si spíš rozmanitosti cest a odhalujeme různé originální důvody k vděčnosti.

ZVLÁŠTNÍ PROGRAM DO 1. 1. 2018:

V sobotu 25. 11. 2017 od 16:00: Festival Čtení – autorská čtení autorů i autorek z Chomutova, z Jirkova i odjinud: Klára Vlachová, Helena Sudová, Jaroslav Švejda, Kateřina Málková, Tomáš Vaněk, Natálie Paterová, Jonáš Hájek.

V neděli 10. 12. 2017 od 10:00 – společné česko-německé bohoslužby v kostele přeshraničního partnerském sboru v Großrückerswalde:

Na místo se dopravíme auty. Prosím, hlašte se všichni, kdo se chcete výletu zúčastnit, popřípadě kolik nabízíte volných míst v autě, vypracuji zavčas tabulku…

Pro ty, kdo do Německa nepojedou, povede běžnou bohoslužbu v Chomutově Marian Šusták.

V sobotu 16. 12. 2017 od 16:00 – Vánoční punč (s předzahájením již v 15:00 Trubači Consoare před farou) – můžete se těšit na vánoční divadelní hru od Ruth Weiniger provedenou našimi dětmi i dospělými, na improvizační pásmo Víta Kloučka jménem Chomutovské zrození atd. Zveřejníme zde též sborník dětských prací. Připomínáme, že dětské práce lze odevzdávat do neděle 3. 12. – bližší propozice u Filipa Němečka.

V neděli 24. 12. od 10:00 – v Chomutově

V neděli 24. 12. od 13:30 – v Klášterci nad Ohří? (Podle domluvy.)

V pondělí 25. 12. od 10:00 – bohoslužby na Boží hod Vánoční v Chomutově.

V pondělí 25. 12. od 13:30 – v Klášterci nad Ohří?(Podle domluvy.)

V pondělí 25. 12. od 17:00 – Vánoční posezení na faře. (Vítáni jsou v neposlední řadě osamělí…)

(Ve dnech 27. 12. – 29. 12. – dovolená Filipa Němečka.

Avšak v neděli 31. 12. se již můžete těšit od 10:00 na poslední bohoslužby roku 2017 v Chomutově, v případě domluvy poté i v Klášterci nad Ohří…)

V neděli 31. 1. od 17:00 – Silvestr na faře. (Vítáni jsou v neposlední řadě osamělí…)

Zveme na Vánoční punč 16. prosince od 16:00

Hudební výzvy

Trubači Consonare uvítají hudebníky, kteří doplní jejich řady. Těleso doprovází vybrané bohoslužby i další slavnostní sborové akce. Termíny zkoušek bývají stanoveny po vzájemné dohodě. Můžete se těšit na vstřícnou, přátelskou atmosféru. Těleso přijímá i úplné začátečníky, je připraveno věnovat se jim od prvopočátků.

Sbor by též uvítal dalšího hudebníka, který by doprovázel některé nedělní bohoslužby na harmonium či elektrické varhany.

Můžete nás kontaktovat na e-mailu: chomutov@evangnet.cz nebo na telefonu: 604 238 709

 

Zveme na festival Čtení 25. listopadu 2017 od 16:00

Aktualizované znění církevních řádů

Na adrese http://www.evangnet.cz/cce/czr/ je k dispozici aktuální znění církevních řádů.

Průběžné změny řádů vyplývají z usnesení jednotlivých synodů, které jsou k dispozici zde: http://www.evangnet.cz/cce/czr/usneseni.html

Nepřítomnost kazatele

Ve dnech 16. 8. – 27. 8. a 10. 9. – 30. 9. nebude Filip Němeček přítomen z důvodu dovolené.

V naléhavých případech zastupuje od 16. 8. do 22. 8. Marian Šusták (farář z Mostu), od 23. 8. do 27. 8. Tomáš Pavelka (farář z Loun) a od 10. 9. – 30. 9. opět Marian Šusták.

(http://www.evangnet.cz/cce/kazatel/26-marian_sustak

http://www.evangnet.cz/cce/kazatel/330-tomas_pavelka)

Ve zvláštních případech můžete Filipa Němečka kontaktovat telefonicky či e-mailem.

Zveme na přednášku Jiřího Šlajsny o jezuitech 22. června od 17:30

Zveme na Noc kostelů 9. 6. 2017

Zveme na besedu Život za třináctkou 6. dubna od 17:30

Zveme na přednášku J. Šlajsny o J. A. Komenském 30. března od 17:00